Muzikoterapeutické nástroje

Muzikoterapie čerpá z bohaté škály etnických a lidových hudebních tradic z celého světa, které jsou známé svými specifickými zvukovými charakteristikami, rytmy a nástroji. Tato rozmanitost etnických hudebních tradic a nástrojů v muzikoterapii nabízí širokou škálu zvukových zážitků, které mohou pomoci při léčení, meditaci a emocionálním uzdravení. Každý z těchto nástrojů a hudebních stylů přináší unikátní kvality, které obohacují terapeutický proces. Podívejme se na některé z nejčastěji používaných inspirací v etnické hudbě při muzikoterapii.

Kontinentální Evropa

Evropské lidové a pastýřské nástroje jsou hluboce zakořeněné v tradicích venkovského života a hrály klíčovou roli v každodenním životě pastýřů a vesničanů. Tyto nástroje byly nejen prostředkem zábavy a komunikace, ale také důležitým nástrojem pro duchovní vyjádření a spojení s přírodou. 

Tyto nástroje představují bohatou tradici a kulturní dědictví, Jejich zvuky přenášejí posluchače do minulosti, propojují je s přírodou a poskytují jedinečný terapeutický zážitek. Zde uvádíme některé z nejznámějších evropských, lidových, hlavně pastýřských nástrojů dobře využitelných v muzikoterapii.

Nástroje z černého bezu

Černý bez (Sambucus nigra) hrál významnou roli v tradiční lidové hudbě a rituálech ve střední Evropě. Jeho dřevo bylo ceněno pro výrobu různých hudebních nástrojů, zejména píšťal a koncovek, které nebyly jen hudebními pomůckami, ale měly také hluboký kulturní a duchovní význam.

Dřevo černého bezu je měkké a snadno zpracovatelné, což z něj činí ideální materiál pro výrobu píšťal a koncovek. Tyto nástroje byly oblíbené pro svůj čistý a melodický zvuk a jejich výroba byla starým řemeslem, které se dědilo z generace na generaci. Tradiční techniky zahrnovaly pečlivé vyřezávání a tvarování dřeva, aby bylo dosaženo požadovaného zvuku a tónu.

Píšťaly a koncovky z černého bezu byly součástí lidové hudby, která je nedílnou součástí kulturního dědictví střední Evropy. Tyto nástroje se používaly při různých příležitostech, včetně svateb, oslav a dalších společenských událostí. Hudba hraná na bezové nástroje měla často specifický regionální charakter, což přispívalo k zachování a rozvoji místní hudební tradice. Už tenkrát byli lidé přesvědčení o tom, že zvuky produkované bezovými píšťalami mají léčivé účinky, používající se k uklidnění mysli, léčbě stresu a zlepšení celkové pohody.

Bezové píšťaly a koncovky byly často používány v různých rituálech a obřadech, kde jejich zvuk byl považován za spojení s duchovním světem a přírodou. V některých krajinách se věřilo, že hraní na tyto nástroje může přivolat dobré duchy a odhánět zlé síly. Hudba hraná na bezové píšťaly byla součástí mnoha tradičních slavností a festivalů, například během jarních a letních slavností, kdy jejich melodie doprovázely tance a zpěvy. Černý bez byl také považován za posvátnou rostlinu, schopnou propojit svět lidí se světem duchů, a hudba hraná na bezové píšťaly byla vnímána jako způsob komunikace s duchovním světem.

Hráči na bezové píšťaly byli často vnímáni jako prostředníci mezi světy, přinášející poselství a požehnání od duchů a přírodních sil. Černý bez tak zůstává symbolem propojení mezi světem lidí, přírodou a duchovním světem, což je hodnota, kterou je třeba chránit a respektovat i v dnešní době.

Koncovka - bezdírková přefuková píšťala

Koncovka je archaický hudební nástroj pasteveckých kultur Evropy v oblasti Karpatského oblouku. Snadno se na ní hraje, proto si také nalezla své uplatnění v muzikoterapii. Koncovka nemá žádné dírky, hraje se na ní přefukováním a uzavíráním konce nástroje. Vyluzuje větrný zvuk plný alikvótních tónů.

Koncovka je skvělým hudebním nástrojem na rozvoj hudebního cítění, naslouchání, expresivity a ovládnutí a koordinaci dechu. Využití je opravdu široké, od dětí předškolního věku až po seniory. První a zásadní způsob pro terapeutickou práci je změna intenzity výdechu. Čím je výdech silnější, tím je tón vyšší a zároveň hlasitější. Jemný výdech tvoří tón nízký a tichý. Koncovka má své pevné místo v muzikoterapeutickém instrumentáriu právě pro své snadné použití při hře se současným bohatým hudebním výrazem (rozsah nástroje, možnost snadného hraní sólové melodie nebo jen rytmického doprovodu atd.). Koncovku lze cíleně využít v rehabilitaci poruch dýchání, hlasu, řeči, sluchu nebo pohybového aparátu.

Terapeutická cvičení

Bod 1 by měl být použit vždy, v ostatních bodech si vybírá jednotlivé možnosti a varianty cvičení terapeut dle potřeby terapeutického cíle rehabilitace.

Každé cvičení je vždy na jeden výdech, pacient by se neměl nadechovat v průběhu cvičení. Ve většině případů nedáváme instrukce o tom, jak se nadechnout, čekáme, zda si tělo pacienta vytvoří strategii nádechu spontánně. Jen v případě těžkých poruch pracujeme s nádechem cíleně, nejlépe nepřímými technikami (je nutné se vyvarovat pokynům: "nadechni se pořádně, nadechni se hluboce, do břicha atd.", tyto pokyny vedou většinou k mělkému a nekoordinovanému nádechu).

  1. Vyzkoušení možnosti píšťaly.
  2. Udržení jednoho tónu: střední – hluboký – jednotlivé vyšší tóny. Cílem je udržet co nejdéle stejný tón. Dobré je opakovat stejný tón 2x za sebou.
  3. Staccato hraní každého jednotlivého tónu: "ta…ta…ta…ta". Postupně na všech tónech.
  4. Přechody mezi tóny (od hlubokého k vysokému, od vysokého k nízkému, od hlubokého přes vysoký a zpět k hlubokému nebo od vysokého k hlubokému a zpět vysokému) – odděleně (staccato, každý tón odděleně bez nádechu, jen s přerušením výdechu) – vázaně (na jeden výdech bez přerušení všechny tóny rozsahu nástroje)
  5. Dlouhý jednotlivý tón na v závěru zakončený lehkým staccatem: … "taaaaaaaaaaa–ta". – závěrečný tón je cíleně vyšší oproti dlouhému tónu – závěrečný tón je cíleně nižší oproti dlouhému tónu – závěrečný tón je cíleně stejně vysoký jako dlouhý tón.
  6. Vázaný nájezd na dlouhý tón z krátkého hlubšího tónu. Hraje se na všech použitelných tónech. Nelze na nejhlubším.
  7. Intonace hlasu s píšťalou (zpívání do píšťaly, hlas většinou začne alespoň přibližně kopírovat změny výšky a hlasitosti tónu píšťaly).
  8. Napodobené frázování slov hrou na píšťalu (rytmus, tempo, akcent, melodika).
  9. Nápodoba spasticity (neplynulostí) na úrovni artikulačních svalů i výdechu.
  10. Vyslovení jednotlivých hlásek do píšťaly (vede k uvědomění si potřebného výdechu pro tvorbu hlásek).
  11. Jakýkoliv jiný cvik, který napadá terapeuta nebo pacienta.
  12. Nácvik hudebního použití píšťaly, hra s použitím závěru dolního konce koncovky.

Výsledný rehabilitační efekt
(čísla cviků označují nejdůležitější cvičení, lze využít i ostatní nebo jiné modifikace cvičení)

  • "Rozhýbání" břišní stěny pro dýchání (cviky 1, 3, 4, 5).
  • Nácvik akcentace břišní fáze nádechu – přirozená brániční opora (cviky 2–5).
  • Měkký výdechový začátek (cviky 2, 4, 6).
  • Zlepšení funkce svalů zapojených do artikulace (cviky 2–6).
  • Přirozená tonizace svalů trupu od centra k periferii – postura (cviky 2–4), současně ovlivněno správným držením nástroje (lehké vykročení, držení jednou rukou za dolní konec, přímý pohled).
  • Nácvik hlasová intonace (cviky 5–7)
  • Napodobení postižené koordinace a svalového napětí (cviky 7–9). Fáze postupu v tomto cvičení: – řízená patologie, napodobení fyziologickým způsobem (koordinací) – volní zvládnutí cíleného zhoršení a zlepšení – pochopení principu postižení na dané úrovni – ztráta strachu z potíží – ovlivnění skutečné patologie
  • Radost ze života (cvik 12 a všechny ostatní)  

Dvojačka

Dvojačka je další tradiční slovenský nástroj, který je dvojitým píšťalovým nástrojem, což znamená, že má dvě paralelní trubice. Na jednu z nich se hraje melodie, zatímco druhá slouží jako dron, což vytváří bohatý harmonický zvuk. Dvojačka byla často používána při různých pastýřských a lidových obřadech, kde její zvuk podtrhával posvátnou atmosféru. V muzikoterapii může její dronová kvalita podporovat hlubokou relaxaci a meditaci.

Fujara

Fujara je jedinečný slovenský nástroj, který je často považován za krále pastýřských nástrojů. Je to dlouhá, tříotvorová flétna s hlubokým, rezonantním zvukem, která je tradičně spojována s pastýři. Fujara byla nejen hudebním nástrojem, ale také symbolem identity a hrdosti. Její zvuk je melancholický a meditativní, často evokující rozlehlé horské krajiny. V muzikoterapii fujara slouží k navozování klidu a introspekce.

Ostatní nástroje

Pastýřské rohy

Pastýřské rohy, používané zejména v alpských oblastech, byly původně používány k svolávání dobytka a komunikaci na velké vzdálenosti. Tyto rohy, vyrobené z rohoviny nebo dřeva, vydávají hluboké, rezonující tóny, které jsou slyšitelné na velké vzdálenosti. V některých regionech byly rohy také používány při náboženských obřadech a rituálech, kde jejich zvuk symbolizoval volání k modlitbě nebo spojení s božstvy.

Gajdy

Gajdy jsou tradiční dudácký nástroj, který je rozšířen v mnoha částech Evropy, včetně Skotska, Česka, Polska a Balkánu. Jeho charakteristický zvuk je tvořen dronem a melodickou částí, což vytváří bohatou a dynamickou zvukovou texturu. Gajdy byly často součástí lidových slavností a rituálů, kde jejich zvuk podtrhával taneční a slavnostní atmosféru. V muzikoterapii mohou gajdy podporovat pohybovou terapii a skupinovou dynamiku.

Brumle (Jaw's Harp)

Brumle, známá také jako jaw's harp, je malý kovový nebo bambusový nástroj, který se hraje drnčením jazýčku mezi zuby a změnou tvaru ústní dutiny k vytváření různých tónů. Tento nástroj je rozšířený po celém světě, včetně Evropy, a je známý pro své hypnotické a rezonující zvuky. Brumle byla často používána v pastýřských kulturách k relaxaci a zábavě. V muzikoterapii je brumle ceněna pro svou schopnost vytvářet vibrační masáž a podporovat meditaci.

Ninera (Hurdy Gurdy)

Ninera, známá také jako hurdy gurdy, je středověký strunný nástroj, který produkuje zvuk pomocí kláves a kolovrátku, který třením vytváří dronový tón. Tento nástroj je známý pro svou bohatou a texturovanou zvukovou kvalitu, která byla oblíbená v pastýřských a venkovských komunitách. Ninera byla často používána při tancích a lidových slavnostech. V muzikoterapii může její repetitivní dron pomoci navodit stav transu a podporovat hlubokou relaxaci.

Skandinávská hudba 

Skandinávská hudba má hluboké kořeny v tradicích, které odrážejí drsnou, ale krásnou krajinu tohoto regionu. V muzikoterapii jsou využívány různé tradiční nástroje a techniky, které přinášejí specifické zvukové kvality a evokují silné emocionální reakce, spojené s přírodními elementy, historií a duchovními aspekty skandinávské kultury. Skandinávská hudba často evokuje obrazy severských lesů, hor a jezer, což může pomoci klientům v relaxaci a meditaci.

Celkově skandinávská hudba v muzikoterapii nabízí bohaté a hluboké zážitky, které jsou schopny navodit stavy klidu, introspekce a emocionálního uvolnění. Nástroje jako tagelharpa, jouhikko, Hardanger fiddle a techniky jako kulning přinášejí jedinečné zvukové kvality, které mohou obohatit terapeutický proces a podpořit osobní růst a uzdravení.

Tagelharpa

Tagelharpa je jedním z nejvýraznějších tradičních skandinávských nástrojů. Jedná se o strunný nástroj, který se hraje smyčcem, podobně jako loutna nebo housle. Její původ sahá až do starověkého severu, kde byla používána ve vikingské době. Zvuk tagelharpy je syrový, hluboký a rezonující, což přispívá k silné atmosféře plné melancholie a mystiky.

V muzikoterapii je tagelharpa využívána pro svou schopnost vyvolávat hluboké emocionální reakce a navozovat stav meditace. Její zvuk může evokovat obrazy severské přírody, přinést pocit spojení s historií a podporovat introspekci. Tagelharpa je také skvělým nástrojem pro práci s traumaty, neboť její zvuk může pomoci odkrýt a zpracovat hluboké emoční vrstvy.

Kulning

Kulning je tradiční skandinávská vokální technika, která byla původně používána pastýři k volání dobytka. Tento zpěv je vysoký, pronikavý a často používá melodie, které odrážejí skandinávské přírodní prostředí. Kulning má silný emocionální náboj a je schopen proniknout do hlubokých vrstev lidské psychiky.

V muzikoterapii je kulning využíván k uvolnění emocí, práci s hlasem a podporou sebevyjádření. Je to technika, která pomáhá klientům uvolnit potlačené emoce, překonat strach z projevu a objevit sílu vlastního hlasu. Kulning také může pomoci při práci s dechem a energetickými bloky v těle.

Inuitská hudba

Inuitská hudba, hluboce zakořeněná v tradicích arktických obyvatel, je známá svou schopností evokovat a vyvolávat hluboké spojení s přírodou, duchem a komunitou. V muzikoterapii je využívána pro svou schopnost navodit stavy hluboké meditace, propojení s přírodními cykly a emocionálního uvolnění.

Jedním z nejvýraznějších prvků inuitské hudby je hrdelní zpěv, známý také jako katajjaq. Tento zpěv je prováděn ve dvojicích a je založen na rytmickém opakování a vokálních harmoniích, které evokují zvuky přírody, jako je vítr, led a zvířata. Hrdelní zpěv má nejen hudební, ale i duchovní význam, a je používán při různých rituálech a obřadech. V muzikoterapii může tento zpěv pomoci při uvolňování emocionálních blokád a navodit stav hluboké meditace.

Dalším důležitým nástrojem inuitské hudby je buben, často známý jako qilaut. Tento rámový buben je tradičně používán v rituálech a společenských setkáních, kde vytváří rytmický základ pro zpěv a tanec. V muzikoterapii může buben pomoci klientům propojit se se svým tělem, uvolnit napětí a podpořit fyzickou i emocionální harmonii.

Inuitská hudba také často zahrnuje přírodní zvuky a improvizované nástroje, které napodobují zvuky prostředí, což může být v muzikoterapii využito k vytváření zvukových krajin, které podporují relaxaci a propojení s přírodou.

Keltská hudba

Keltská hudba je melodická a rytmická, s harmonickými a lyrickými prvky. Nástroje jako keltská harfa, dudy, tin whistle a bodhrán se často používají pro evokování pocitů klidu, nostalgie a spojení s přírodou. V muzikoterapii keltská hudba pomáhá uvolnit stres a prohloubit emocionální zážitky.

Africká hudba

Africká hudba, se svými polyrytmickými strukturami a dynamickou energií, využívá nástroje jako djembe, bongo, kalimba, kora, mbira a udu. Tyto nástroje jsou v muzikoterapii použity k uvolnění fyzického napětí, zvýšení energie a podpoře skupinové dynamiky.

Indiánská hudba

Indiánská hudba, se svou bohatou rytmickou strukturou, je zaměřena na propojení s duchovním světem a přírodou. Šamanské bubny, chrastidla a indiánské flétny jsou používány k podpoře hluboké meditace a léčivých rituálů.

Latinská hudba

Z Jižní Ameriky pochází samba whistle, známá také jako apito, která dodává rytmus a energii. Tento nástroj je využíván v muzikoterapii k povzbuzení a stimulaci. Dále berimbau, tradiční brazilský hudební nástroj spojený s capoeirou, může v muzikoterapii sloužit k podpoře rytmu a soustředění, což pomáhá klientům relaxovat a synchronizovat tělo i mysl. Jeho jednoduché, ale výrazné tóny podporují rytmickou interakci a mohou být účinným nástrojem pro zklidnění či stimulaci v terapeutickém procesu.

Japonská hudba

Japonská hudba je charakteristická svou jemností, minimalismem a hlubokou spiritualitou. Tradiční nástroje jako koto (strunný nástroj podobný citerě), shakuhachi (bambusová flétna) a taiko (bubny) vytvářejí zvuky, které jsou často meditativní a introspektivní. Koto, se svými dlouhými, rezonujícími tóny, se používá k navozování klidu a vyváženosti, zatímco shakuhachi je známá pro své schopnosti evokovat přírodu a ticho, což je v muzikoterapii využíváno k podpoře meditace a duchovního růstu. Taiko bubny přinášejí energii a sílu, což je ideální pro terapie zaměřené na uvolnění nahromaděného stresu a napětí. Celkově je japonská hudba v muzikoterapii používána pro její schopnost vytvářet atmosféru míru, koncentrace a propojení s přírodou.

Čínská hudba

Čínská hudba, bohatá na tisícileté tradice, se vyznačuje použitím nástrojů jako guzheng (čínská citera), erhu (dvoustrunné housle) a dizi (bambusová flétna). Guzheng vytváří jemné a melodické tóny, které mohou evokovat obrazy přírodních scenérií a podpořit pocit harmonie a vyrovnanosti. Erhu je známé svým emotivním a hlubokým zvukem, který je často využíván v muzikoterapii k práci s emocemi a prohloubení emocionálních zážitků. Dizi, se svou lehkostí a vzdušností, pomáhá v terapiích zaměřených na dýchání a uvolnění mysli. S Čínou je rovněž spojený ocean drum, perkusní nástroj imitující zvuk oceánu pomocí malých kuliček uvnitř bubnu, které se pohybují po povrchu, když se buben naklání. Zvuk připomínající vlny je velmi relaxační a meditativní. Tento nástroj může navodit pocit klidu a přírody, což podporuje uvolnění. Čínská hudba často pracuje s pentatonickou stupnicí, která vytváří harmonické a uklidňující zvukové pole, ideální pro terapie zaměřené na redukci stresu, podporu relaxace a hlubokou meditaci.

Tibetská hudba

Tibetské mísy a gongy jsou tradiční nástroje pocházející z buddhistických kultur v Tibetu a dalších částech Asie. Tyto nástroje jsou známé svými hlubokými, rezonujícími tóny, které vytvářejí zvukové vlny prostupující tělem i myslí. V muzikoterapii se tibetské mísy a gongy používají k navozování hlubokého stavu meditace a uvolnění. Jejich vibrace pomáhají harmonizovat tělo a mysl, což podporuje relaxaci, snižuje stres a napomáhá emocionálnímu léčení. Gongy jsou často využívány v gongových koupelích, kde se jejich mohutné a dlouho rezonující zvuky šíří prostorem a vytvářejí pocit celkového ponoření do zvuku.

Indická hudba

Indická hudba je hluboce propojena s duchovností a meditací, a proto se často využívá v muzikoterapii pro svou schopnost navodit hluboký stav relaxace a duchovního uvědomění. Základem indické hudby jsou rágas, což jsou melodické struktury, které vyjadřují různé emoce a nálady. Každá rága je spojena s určitým časem dne, sezónou nebo duchovním stavem, což umožňuje terapeutům pracovat s konkrétními emocionálními či fyzickými potřebami.

Klíčové nástroje v indické hudbě zahrnují sitár, tabla, tanpura a bansuri. Sitár, s jeho bohatými a rezonujícími tóny, je často využíván k podpoře meditace a duchovního růstu. Tabla, dvojice bubnů, přináší komplexní rytmy, které mohou stimulovat energii a podporovat fyzické uvolnění. Tanpura, která poskytuje konstantní dron, vytváří základní zvukové pole, jež pomáhá zklidnit mysl a stabilizovat emocionální stavy. Bansuri, bambusová flétna, produkuje jemné, ale hluboce emotivní tóny, ideální pro meditativní a relaxační účely.

Indická hudba také často zahrnuje zpěv mantry, což jsou opakující se duchovní zvuky nebo slova, které mají hluboký meditační a léčivý efekt. Mantry, spolu s hudebními nástroji, vytvářejí silné terapeutické prostředí, které podporuje mentální klid, duchovní uvědomění a emoční uzdravení.

Romská hudba

Romská hudba je bohatá na emotivní melodie a rytmickou pestrost, která často vyjadřuje radost, smutek, lásku i bolest. Využívá specifických modálních struktur a často se spoléhá na improvizaci, což přináší živost a autenticitu každému vystoupení. Typické nástroje zahrnují cimbál, housle, akordeon a kytaru.

Housle a cimbál jsou klíčové pro vytváření hlubokých emocionálních prožitků, které mohou být v muzikoterapii využity k uvolnění potlačených emocí a léčení psychických traumat. Akordeon, se svými bohatými a proměnlivými tóny, přináší pocit hřejivosti a nostalgie, což může podpořit proces vyrovnávání se s minulostí. Rytmické prvky romské hudby, často nesené kytarou a tamburínou, přinášejí energii a radost, což je užitečné při terapiích zaměřených na zlepšení nálady a zvýšení sebevědomí. Celkově romská hudba svou živelností a emocionální hloubkou poskytuje bohatý materiál pro muzikoterapii, kde může pomoci v obnovení vnitřní rovnováhy a posílení životní energie.

Hudba Střední Asie

Hudba Střední Asie, zejména z oblastí Kazachstánu, Uzbekistánu a Kyrgyzstánu, je bohatá na tradiční nástroje jako dombyra (dvoustrunná loutna) a komuz (strunný nástroj podobný loutně). Tyto nástroje jsou známé svými pronikavými, zpěvnými tóny, které vytvářejí melodie často doprovázené hlubokými, rezonujícími rytmy. V muzikoterapii jsou používány pro práci s tématy jako jsou domov, identita a spojení s kořeny. Hudba Střední Asie také často obsahuje prvky epických zpěvů a příběhů, které mohou být využity k narativní terapii a práci s osobními příběhy a historií klienta.

Arménská hudba

Duduk je arménský dechový nástroj, který je známý svým teplým, melancholickým a hluboce emotivním zvukem. Tento nástroj je často používán při vytváření nálad evokujících smutek, nostalgii a duchovní hloubku. V muzikoterapii duduk nachází své uplatnění při práci s emocemi, zejména při zpracovávání smutku a trápení. Jeho zvuk může být klíčovým nástrojem pro spojení s hlubokými emocionálními prožitky a podporu procesu emočního léčení.

Hudba Blízkého východu

Hudba Blízkého východu je bohatá na modální melodie a využívá mikrotonální škály, které dodávají jejímu zvuku jedinečnou hloubku a exotičnost. Typické nástroje zahrnují oud (loutna), qanun (cimbál), ney (různý typ flétny) a darbuku (bubínek). Oud a qanun jsou strunné nástroje, jejichž zvuk přináší pocit mystiky a duchovního propojení, což je využíváno v muzikoterapii pro podporu meditace a hlubokého zamyšlení. Ney, svou jemnou a pronikavou melodií, často evokuje pocity klidu a introspekce, zatímco rytmické nástroje jako darbuka přinášejí energii a dynamiku, což je užitečné při terapiích zaměřených na znovuoživení vitality a boj s únavou či depresí.

Balkánská hudba

Balkánská hudba je proslulá svou rytmickou složitostí a emotivní melodičností. Charakteristické jsou pro ni nepravidelné rytmy, často se vyskytující v metru 7/8, 9/8 nebo 11/8, které dodávají hudbě specifický, energický charakter. Typickými nástroji jsou tambura, klarinet, akordeon a kaval, což je tradiční balkánská flétna. Hudba z tohoto regionu je často velmi expresivní a intenzivní, což ji činí vhodnou pro muzikoterapii zaměřenou na práci s emocemi a vyjadřování hlubokých vnitřních stavů. Tambura a kaval jsou využívány k vytváření melodií, které mohou evokovat pocity radosti, smutku či nostalgie, zatímco rytmické nástroje podporují pohybovou terapii a uvolnění fyzického napětí. 

Ústní rezonanční techniky

Ústní rezonanční techniky zahrnují nástroje jako jaw's harp (brumle) a hudební ústní luk rozšířené v mnoha kulturách po celém světě, které vytvářejí unikátní zvuky rezonující v ústech. Tyto nástroje se v muzikoterapii používají k podpoře hluboké relaxace a propojení těla a mysli.

Hudba žánrová a subkultur

Scat jako forma vokální, převážně jazzové improvizace, nachází v muzikoterapii unikátní uplatnění díky své schopnosti svobodně vyjádřit emoce, uvolnit napětí a posílit kreativní sebevyjádření. V rámci muzikoterapie může scat pomoci klientům, kteří se potýkají s emočními nebo komunikačními bloky, protože odstraňuje jazykové a obsahové bariéry a umožňuje jim prožít hudbu na instinktivní a intuitivní úrovni. Tento typ zpěvu je výjimečný v tom, že nevyžaduje dokonalou techniku ani konkrétní melodii či text, čímž podporuje spontánnost a hravost, které jsou klíčové pro emocionální uvolnění a terapeutický účinek.

Vzhledem k tomu, že scat zapojuje celé tělo a hlas, může být využit k práci s tělesným uvědoměním a dechovými technikami. Terapie založená na scatu může přinášet úlevu od úzkosti či stresu, protože improvizovaný zpěv dovoluje ventilaci emocí prostřednictvím volných, nesvázaných zvuků. Navíc podporuje aktivní naslouchání, rytmické cítění a schopnost reagovat na změny v hudbě, což jsou dovednosti, které mohou být užitečné při řešení každodenních stresových situací.

Ve skupinové muzikoterapii může scat sloužit jako nástroj pro vzájemnou interakci mezi účastníky. Zapojení všech do improvizovaného vokálního dialogu bez potřeby konkrétních slov podporuje vzájemnou komunikaci na neverbální úrovni a posiluje pocit sounáležitosti. Terapeut tak může použít scat k vytvoření bezpečného prostoru, kde je každý účastník motivován k tomu, aby se vyjádřil beze strachu z hodnocení, což přispívá k posílení sebedůvěry a osobního rozvoje.

Chorály (skupinové zpěvy) hrají zásadní roli jak na koncertech všemožných žánrů, v Oi! hudbě v jejích refrénech, tak i mezi fotbalovými fanoušky, kde nesou velkou emoční sílu. Tyto zpěvy a skandování vytvářejí silné kolektivní zážitky, které sjednocují účastníky a posilují jejich společnou identitu.

Oi! hudba, která vznikla ve Velké Británii na přelomu 70. a 80. let, je úzce spjatá s pracující třídou. Chorály v této hudbě často vyjadřují sounáležitost, odpor vůči autoritám a solidaritu. Sborové zpěvy v refrénech, které jsou typické pro Oi! hudbu, umožňují posluchačům snadno se zapojit a stát se součástí "davové" energie. Tato kolektivní síla vytváří silné emocionální pouto mezi členy komunity a posiluje jejich společné hodnoty a postoje.

Podobně jako v Oi! hudbě i fotbaloví fanoušci používají chorály k vytváření silného kolektivního ducha. Tyto zpěvy jsou často jednoduché, rytmické a opakující se, což umožňuje masám lidí zpívat společně. Skandování na stadionech často vyjadřují podporu týmu, oslavují hráče nebo provokují soupeře. Tento typ společného zpěvu vytváří mezi fanoušky pocit sounáležitosti, loajality a společné identity. Emoční síla těchto chorálů může ovlivnit atmosféru na stadionu a mít vliv i na výkony hráčů.

V obou případech mají chorály silnou emocionální sílu, která pramení z kolektivního prožitku. Když se lidé shromáždí a zpívají společně, dochází ke sdílení emocí a posílení sociální koheze. Tento fenomén je hluboce zakořeněn v lidské kultuře, kde kolektivní zpěv a hudba vždy hrály roli v rituálech, oslavách a společenských událostech. Chorály v Oi! hudbě a mezi fotbalovými fanoušky tak pokračují v této tradici, přičemž poskytují prostředek k vyjádření identity a emocí, které jsou pro dané komunity zásadní.

Rap a beatbox nacházejí v muzikoterapii inovativní uplatnění, zejména při práci s mladšími klienty. Oba prvky umožňují autentické sebevyjádření, což může pomoci v řešení emocionálních problémů a podporovat psychické zdraví. Rap je především o slovním projevu, který může napomáhat zpracování složitých emocí, posílení sebevědomí a rozvoji komunikačních dovedností. Psaní a přednášení textů umožňuje klientům bezpečně vyjadřovat své myšlenky a pocity.

Beatbox, jako rytmické a vokální umění, přináší do terapie prvky rytmu, který má stabilizující a uklidňující účinky. Pomáhá klientům zlepšovat soustředění a koordinaci, a může být vhodný zejména pro práci s dětmi a dospívajícími s poruchami pozornosti nebo úzkostí. Navíc podporuje hravost a kreativitu, což zvyšuje zapojení do terapie.

Kombinace rapu a beatboxu umožňuje vytvořit dynamické a interaktivní prostředí, kde klienti mohou nejen zlepšovat své dovednosti, ale také najít nové způsoby, jak zpracovat své vnitřní prožitky. Tento přístup využívá sílu hudby a rytmu jako prostředku k osobnímu růstu a uzdravení.

Také Folk Punk a využití prvků z jeho subžánrů (Celtic punku, Gypsy punku, Slavic folk punku, Latin ska punku, Pirate punku, Balkan punku, Scandinavian folk punku, Cowpunku atp.) v muzikoterapii nabízí jedinečný přístup k uvolnění emocí a podpoře spolupráce. Rytmická energie punkových prvků je ideální pro ventilaci frustrace, stresu a podporu pohybu, zatímco lidové melodie z různých kultur přinášejí uklidňující a meditativní atmosféru.

Práce s multikulturními vlivy pomáhá klientům z různých prostředí najít spojení s vlastní identitou a kulturou, což může podpořit jejich pocit sounáležitosti. Společenská témata těchto žánrů, jako je boj za dělnická práva nebo rovnost, mohou být inspirací pro klienty, kteří se cítí znevýhodnění nebo bojují proti nespravedlnosti.

Skupinové hraní na nástroje typické pro tyto žánry (bicí, tamburíny, kytary, akordeony) podporuje spolupráci, komunikaci a posiluje pocit komunity. Zpěv a refrény navíc mohou být využity k práci s hlasem, zlepšení dýchání a vyjadřování emocí.

Tímto způsobem lze muzikoterapii přizpůsobit individuálním potřebám klientů, od energetického uvolnění až po hledání klidu a vnitřního míru, s důrazem na inkluzi, kulturní rozmanitost a sociální spravedlnost.

Potom takové G-Funk syntetizéry, známé především z 90. let a hudby kalifornského West Coast Hip Hopu mají charakteristický "whistle" zvuk spolu s hlubokým basovým synth zvukem, což vytváří příjemně vibrující a relaxační atmosféru. I když jsou G-Funk whistle a bass leadové zvuky netradiční volbou pro muzikoterapii, jejich zvukové kvality mohou být překvapivě účinné v určitých terapeutických kontextech, především u mladších klientů nebo těch, kteří mají osobní nebo kulturní vztah k tomuto hudebnímu stylu.